O knize: rok / Bylo jí dvaačtyřicet a byla nešťastná. Nevěděla, odkud a proč se také vzal ten pocit zkázy, protože se celý svůj dospělý život považovala za ženu stojící pevně na vlastních nohou. Svému současnému stavu mohla dát mnoho jmen, ale to nechtěla, prostě se do toho po hlavě vrhla a dlouho se ani nepokusila vynořit. Situaci ještě zhoršilo, že se snažila co nejméně vycházet z domu a trávila dny sama. V důsledku toho jí každý výstup z prahu začal připadat jako úkol vyžadující nějaké neuvěřitelné úsilí a ona jej oddalovala, jak jen mohla, a její nenáročnost a schopnost spokojit se s tím nejmenším jí byly jen ku prospěchu..